Švýcárna Slatiňany přivítá po rekonstrukci první návštěvníky

Švýcárna Slatiňany přivítá po rekonstrukci první návštěvníky

Unikátní historická památka získala staronový kabát a nově bude svým návštěvníkům sloužit jako interaktivní muzeum věnované starokladrubskému koni. Slavnostní přestřižení pásky v úterý 26. června 2012 ukončilo přes rok trvající rekonstrukci a za účasti zástupců města Slatiňany, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství, Pardubického kraje a společnosti VCES a.s. zahájilo další životní etapu této nevšední stavby.

"Švýcárna i starokladrubský kůň jsou pojmy velmi úzce spjaté s městem Slatiňany. Bylo tedy nasnadě spojit jejich přednosti do společného projektu a dát vzniknout muzeu tohoto ušlechtilého plemene v naprosto výjimečném prostředí," uvedl MVDr. Ivan Jeník, starosta města Slatiňany.

Švýcárnu dal již v roce 1847 zbudovat po vzoru švýcarských horských salaší Vincenc Karel z Auerspergu – tehdejší majitel slatiňanského panství. Švýcárna v té době sloužila především pro zásobování zámecké kuchyně a v průběhu dalších let pak pro různé hospodářské účely. V poslední době však objekt Švýcárny využití nenalezl a postupně chátral. Na vzniklou situaci reagovaly Slatiňany v roce 2006. Po převedení objektu do majetku města vypracovaly studie proveditelnosti, které jako nejvhodnější variantu dalšího využití určily vybudování muzea. V roce 2010 schválila Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod finanční dotaci potřebnou k realizaci, následně byl ve výběrovém řízení určen generální dodavatel stavby, společnost VCES a.s. Stavební práce byly zahájeny v březnu 2011 a dokončeny 31. května 2012. Autorem architektonického návrhu objektu je Ing. arch. Martina Šotolová, projektovou dokumentaci zpracovala společnost BKN spol. s r.o. Kurátorem výstavy starokladrubského koně je pan Marek Holub.

"Slatiňany jsou označovány za město koní, a proto pro nás muzeum starokladrubského koně bylo jasnou volbou. Objekt Švýcárny se k tomuto účelu více než hodí, a to i díky jeho poloze na oblíbené turistické trase ke Kočičímu hrádku. Návštěvníci se mohou těšit na řadu artefaktů dokumentujících historii starokladrubského plemene, promítání tematických filmů, expozici o prof. Františku Bílkovi, zakladateli zootechniky a hipologického muzea ve Slatiňanech, ale především celou řadu exponátů, které si sami mohou "osahat". Patří mezi ně i kočárový trenažér, kde si mohou vyzkoušet řízení kočáru zapřaženého koňmi promítanými na obrazovce. Muzeum hodně sází na interaktivitu, a proto budou moci návštěvníci získávat informace dle svých potřeb z dotykových obrazovek, vstřebávat je z plazmových obrazovek a ze zvuků linoucích se z reproduktorů," dodal Jeník.

Objekt Švýcárny je po rekonstrukci plně bezbariérový, a to i díky výtahové kabině, citlivě zasazené přímo do interiérů. V přízemí jsou navrženy výstavní prostory, recepce, sociální i technické zázemí stavby. V podkroví jsou další výstavní prostory, promítací sál, sociální zařízení a sklad inventáře. Součástí díla byla také dodávka audio-video techniky a vybavení nábytkem. Předmětem rekonstrukce byl i sousedící objekt studánky, zpevněné plochy, terénní a sadové úpravy.

"Historický význam Švýcárny kladl v průběhu výstavby vysoké nároky na provádění veškerých prací a jejich průběh byl pod trvalým dohledem pracovníků Památkového úřadu. Všechny použité materiály s nimi byly konzultovány, vzorkovány a odsouhlaseny. Záměrem bylo použít takové materiály a postupy, které nejvíce odpovídaly původní stavbě. Mezi největší zajímavosti patří šindelová střešní krytina, provedení tepelně izolační omítky fasády se škrábanou imitací cihliček nebo napojení na vlastní zdroj vody ze stávající studánky," uvedl Ing. Miloš Emmer, obchodní ředitel společnosti VCES a.s. "Velice si ceníme příležitosti zúčastnit se realizace tohoto zajímavého a specifického projektu. Ne vždy se ve stavebnictví setkáváme s takto smysluplně a citlivě navrženou rekonstrukcí, při které si uvědomíme, co naši předci uměli, znali a dokázali realizovat. Věřím, že naši pracovníci v této výzvě obstáli," dodal Emmer.

Průběh slavnostního předání stavby doprovodil i křest knihy "František Bílek, otec české hipologie a zootechniky". Její autoři Lenka Gotthardová a Jaromír Bílek s kolektivem v ní vzpomínají na prof. Bílka, který dal první impuls k záchraně koní Převalských, regeneroval starokladrubského vraníka (organizací UNESCO byl označen za 4. nejúspěšnějšího genetika ve své době na světě), povznesl zootechniku na úroveň důležitého vědního oboru a je autorem jedinečných odborných publikací.

Celkové náklady projektu představují částku 24 437 798,- Kč bez DPH. Financování projektu je zajištěno především z dotace Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, který pokryje až 92,5 % uznatelných nákladů. Zbývající část uhradí Slatiňany z vlastních prostředků.

Fotogalerie